Mrtvá maminka

Teplý letní den kdesi na ruském venkově. Ve stínu několika málo stromů sedí skupinka lidí. Někteří mají zavřené oči a zdá se, že se plně soustředí pouze na onen uklidňující, ale překvapivě důrazný hlas. Ti zbylí upřeně hledí na muže v bílém tričku a tmavých kraťasech, jemuž tento hlas patří.

Jednu ze sedících žen najednou popadne hysterický záchvat smíchu. Když si jí hovořící muž všimne, ztichne uprostřed věty a na jeho tváři vysvitne upřímný úsměv.

Vedle ženy se bezstarostně motá malá holčička, její dcera. Muž se na ni podívá a radostně praví:

"Právě jsi přišla o svoji maminku."

Následuje krátká chvíle napjatého ticha, po níž pokračuje:

"To je dobrá zpráva, ne? Konečně je zase v pohodě."

Mrkne na ni a ještě než se sám oddá návalu nezastavitelného smíchu, pronese směrem k malé holčičce:

"Teď už je jako ty."