Já, neurovědec

Na jedné straně uznávaný neurovědec a autor několika bestsellerů v oblasti lidské psychiky a fyziologie mozku, na druhé bývalý experimentátor s psychedelickými drogami. Je známý především svými radikálními postoji ohledně náboženství, přestože on sám věnoval léta meditování a studiím východních nauk ve snaze dobrat se vyššímu poznání.

To vše je Sam Harris.

Jeho pohled na život je mi sympatický, protože evidentně nezastává žádný druhými udaný směr a předem si tak k ničemu nezavírá dveře. Místo toho se snaží brát si to reálné a užitečné odevšad. Že často skončí u kritiky náboženství /dalších hloupostí pouze dokazuje, kolik užitečného se v nich skrývá...

Jeho přednášky na různá témata a debaty s věřícími na youtube patří mezi nejkvalitnější zábavu, kterou mohu doporučit, zejména díky jeho humoru a obdivuhodné schopnosti argumentovat s naprostým klidem i ve vyhrocených debatách s fundamentalistickými fanatiky. Jeho hodinová přednáška o iluzornosti svobodné vůle je kapitola sama pro sebe a v budoucnu se tu objeví její český překlad.

Co je ale zajímavé: Sam si již před časem uvědomil, že žádné "já" neexistuje. Celá kniha na tohle téma je v přípravě, prozatím přináším jen částečný překlad jednoho z článků na blogu:

Láma v mém snu začal tím, že se zeptal, kdo jsem. Řekl jsem mu své jméno. Jak se ukázalo, tohle nebyla odpověď, kterou chtěl slyšet.

"Kdo jsi?" zopakoval. Tentokrát mi při tom zíral přímo do očí a jeho natažený prst mířil na moji tvář. Nevěděl jsem, co na to říct.

"Kdo jsi ty?" řekl znovu a stále na mě ukazoval prstem.

"Kdo jsi?" řekl naposledy, ale v tu chvíli přesunul svůj pohled a natažený prst, jakoby nyní mluvil na někoho po mé levici. To mě dost zarazilo, protože jsem věděl (nakolik si člověk může být ve snu jistý) že jsme sami. Láma očividně ukazoval na někoho, kdo tu nebyl, a já najednou zpozoroval to, co se později ukázalo být důležitou pravdou o podstatě mysli:

Subjektivně řečeno existuje pouze vědomí a jeho obsah; neexistuje žádné vnitřní já, které si je vědomé. Pocit, že jsme těmi, komu se věci dějí, spíše než že jsme identičtí s celkem dění, je iluze.

Láma v mém snu patrně rozbil tento pocit "já" a na krátkou chvíli ho odstranil z mé mysli. Probudil jsem se s přesvědčením, že jsem zahlédl něco velmi důležitého."

Zdroj:

sam harris blog