Bylo nebylo, za devatero duhami a devatero ašrámy, jeden z lidí, se kterými jsem čas od času v kontaktu, přeposlal jeden z překladů UGho Krishnamurtiho jakémusi Jiřímu Krutinovi, který se po krátkém googlingu (jutub video z Jirkova satsangu je brutální legranda) ukázal být českou autoritou na duchovní probuzení, absolutno a všechny tyhle dobře vydělávající zbytečnosti. Odpověď, která mi od něj došla, si můžete přečíst v celku a bez zásahů zde, snad nevadí, že ji uvádím, pokud ano, stačí dát vědět a já to smáznu:
"Četl jsem ten jeden článek. No, zcela typický případ. Hledající, který má na počátku své představy o "hledání" Já a snaží se usilovat stylem něco dosahovat, se mu zřejmě přihodil střípek uvědomění a jeho nesprávné zpracování, že žádné Já není a že samo hledání je cesta od zdroje. Pokud samozřejmě nechápeme, že slovem Já se označuje samo vědomí, tak tvrdíme takové blbosti, že žádní Já, které bychom si měli uvědomit neexistuje, což je nesmysl jako hrom. Samozřejmě nějaké já které bychom měli dosahovat není, ale Já=vědomí a to si uvědomuje sebe - vědomí. Takže tvrdit, že žádné Já k uvědomění neexistuje znameníá tvrdit, že neexistuje vědomí. To je první nesmysl. Druhým nesmyslem je tvrdit, že samo duchovní hledání - úsilí nás odvrací od cíle - jinými slovy ono převlečené, už jsme TO, není oč usilovat. Samozřejmě pokud usilujeme a hledáme špatně a zevně, tak nelze dosáhnout, to ale neznamená, že lze říci, že samo hledání je překážkou. prostě musíme rozlišovat. Autor si sám vytvořil nesprávně předpoklady"
Já ani nevím, jestli to má cenu. Tak jen velice stručně.
Děkuji Jiřímu za odpověď. Kdyby "zcela typický" autor článku sám nestrávil tolik času s lidmi podobným těm, které Jirka uctívá a nezažil stavy, jejichž dosažení Jirka považuje za absolutní cíl, tak by možná tahle fastfoodová odpověď jako pro nějakého neznalého blbce, který před rokem prvně přičichl ke spiritualitě, nebyla tak úsměvná.
Že Já=vědomí je jen tvá definice, Jiří, takže dedukce "tvrdit že žádná já k uvědomění neexistuje znamená tvrdit, že neexistuje vědomí" je jenom domněnka nalepená na další domněnku vytvořenou domnělým vztahem dvou slov s domnělou definicí a pro mě má nakonec asi takovou váhu, jako kdybys mi napsal "duhový jeřáb šije kakao s velrybářem na skateboardu". Je to šum Jirko, a šum není nic než hovna.
Tvá definice vědomí a Já s velkým a já s malým je pro mě naprosto nejasnou a matnou záležitostí, jenže tvá tradice ji má jasně nalajnovanou a přemýšlet není třeba, takže tam žádný problém nebude, že? Přemejšlet je námaha, vod toho sou škatulky!
Co když se v textu mluví o já jako o souboru psychologických procesů v těle a o zmizení já jako o procesu s čistě biologickým základem? Co když žádný já s velkým J neexistuje, ale je to jen ten vůbec nejvymakanější způsob malýho já, jak se udržet i u lidí, kteří do toho začali šťourat a nechybí moc, aby mu zatli tipec? ;) hehe!
Hledat špatně a hledat dobře... bože můj. Radši si ustřelím prst než poslouchat tyhle haluze.
Chtěl jsem se pustit do podrobnějšího vysvětlování, ale nemám na to sílu. Pokud vás oslovují tyhle velký duchovní kydy a hodiny praxe, tak vás prostě oslovují, dokud vás oslovovat nepřestanou, takže to je v pořádku. Říkejte mi neznaboh a materialista, whatever. Taky bych za něco podobného dřív položil život... dokud se to nezměnilo.
Kdo na tomhle blogu vysloví Krutina nebo pro jistotu i Pilina a Hoblina, se kerými si to pletu, dostane malýho výchovnýho osvícenýho lepana.
I ty, Pepíno! 
Žádné komentáře:
Okomentovat