Zobrazují se příspěvky se štítkemSam Harris. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemSam Harris. Zobrazit všechny příspěvky

Morálka a křesťanský Bůh - Sam Harris



Na tomhle blogu nebyl až do teďka dostatek obsahu pro náhodou zabloudivší vyznavače klasičtějších náboženství.

Tohle kratičké, velice netolerantní video bych tedy - rovnou s prosíkem o odpuštění - rád věnoval všem milujícím křesťanům, muslimům a podobným lidem, kteří omylem narazí na můj blog.

Vězte, že tu hloupost, ve kterou věříte, nenávidím mnohem méně, než nenávidíte vy mě. Nevinný

Iluze svobodné vůle + záloha komentářů





Existují vhledy, jejichž ověření a následné osvojení má, bez přehánění, schopnost od základu změnit způsob, jakým žiješ a funguješ v každodenním životě. Takovou moc nemají proto, že by snad byly kouzelné. Jsou silné z jednoho jediného, prostého důvodu - mapují realitu. To je vše.

Jsou reálné, ať už si o nich myslíš cokoli, ať věříš čemukoli, ať děláš cokoli, ať jsi kýmkoli, ať jsi kdekoli a naprosto, naprosto vždycky.

Iluze svobodné vůle a neexistence "našeho já" jsou dvě z nejsilnějších ochutnávek reality, které si můžeš dopřát.

Sam Harris ale nepatří k lidem, kteří by tuhle dobrotu nabízeli nesměle, ani není jedním z těch, kteří ti ji nacpou až do krku, přestože nemáš hlad. Prostě jen s ledovým klidem a humorem vykládá na stůl hlavní chod v podobně neexistence svobodné vůle a jako zákusek servíruje neexistenci "tvého já" a je jen na tobě, jestli ochutnáš, nebo ne.

Pokud se nebudeš bát a bez předsudků se zakousneš, bude tě, v případě, že tvůj život stojí na chatrných základech vystavěných z domněnek, čekat hodně trpká chuť. Tahle hodinová přednáška boří základy všech hlavních světových náboženství a pokud máš pocit, že jsi člověkem, který má vše pod kontrolou a kormidlo svého života drží pevně ve svých rukou, nejspíš pro tebe taky nebude snadné ji strávit.

Na druhé straně porozumění předloženým skutečnostem nabízí nesmírné osvobození a citelnou úlevu.

Takže otázka jako vždy zní: Dáš přednost tomu, co ti chutná, nebo tomu, co je skutečné?


Edit: Bylo mi líto diskuse, která vznikla pod příspěvkem na starém blogu, takže pokud je tu nějaký masochista:


Já, neurovědec

Na jedné straně uznávaný neurovědec a autor několika bestsellerů v oblasti lidské psychiky a fyziologie mozku, na druhé bývalý experimentátor s psychedelickými drogami. Je známý především svými radikálními postoji ohledně náboženství, přestože on sám věnoval léta meditování a studiím východních nauk ve snaze dobrat se vyššímu poznání.

To vše je Sam Harris.

Jeho pohled na život je mi sympatický, protože evidentně nezastává žádný druhými udaný směr a předem si tak k ničemu nezavírá dveře. Místo toho se snaží brát si to reálné a užitečné odevšad. Že často skončí u kritiky náboženství /dalších hloupostí pouze dokazuje, kolik užitečného se v nich skrývá...